Nejnovější články

Pondělí, 8. února - Say goodbye to sunshine, sunshine!

Včera v 13:59 | chiq |  blog

Není krásnějšího pondělního probuzení, když víte, že do školy jdete až na třetí hodinu a můžete se trochu prospat.
Není horšího pondělního probuzení, když vás okolo sedmé začnou budit elektrikáři, kteří zvelebují naši bytovku, tím, že začnou vrtat těsně vedle našich dveří.
To vrtání je horší než jakákoliv kocovina. Poprvé za psolední dobu jsme se těšila až vypadnu do školy a nebudu to muset poslouchat. Ale když jsem otevřela dveře, stál před nimi žebřík a na něm chlap v montérkách. Kolem spousta sutin.
"Dobrý den," pozdravila jsem a snažila jsem se zavřit dveře, ale to už nám za práh stačily napadat větší kusy omítky, takže to šlo dost ztěžka.
"My to pak vysajem," řekl elektrikář.
"Hmmm," zamručela jsem a konečně se mi podařilo zavřít a zamčít dveře. Cestou po schodech sjem si připadala jako v džungli, všude liány kabelů. U spodních dveří pro změnu stál další elektrikář a zavazel. Když mě viděla, udělal obdivuhodný grif se žebříkem (něco jako zaklapnutí k sobě, přitom na něm stál) a mohla jsem jít do školy. Ufff. Mému vzdělání brání tolik prostých skutečností!
xD

1

Celý článek | Počet komentářů: 8
 

Úterý, 2. února - No new tale to tell

2. února 2010 v 19:21 | chiq |  blog

Už mi neteče z nosu červená. Toť dobré zprávy.
V pondělí jeden z těch lidí, kteří nám mají dát základ do života, prohlásil, že si co nejdřív napíšeme zase nějakej testík, když jsme si teď odpočinuli a jsme plni sil a chuti se vzdělávat!
Někdo taky prohlásil, že možná příští rok budeme maturovat z pěti předmětů.
Já říkám: "No a? Čtyři nebo pět? Proč ne třeba ze 42 předmětů? A vůbec - co je to proti věčnosti?"
ždile

Celý článek | Počet komentářů: 19

Čtvrtek, 28. ledna - Tick of time

28. ledna 2010 v 19:20 | chiq |  blog

tik tak
Vždycky před spaní mě napadá tolik věcí, který bych sem napsala. Jede mi to v hlavě, že bych to mohla rovnou odříkat. Nejlepší by bylo mít nějaký přístroj, který by myšlenky rovnou převáděl na text. Jenom byste seděli a v hlavě by vám to šrotovalo.
Jenže to by pak na svět přišla spousta zbytečné literatury. Hodit myšlenky na papír je přece to nejtěžší.

Celý tento týden (ne celé dny, samozřejmě) mi teče z nosu červená. Připadá vám to nechutný? Mně taky. xD Třeba v semináři matiky. Vím, že správně se má člověk předklonit, ale prostě jsem neměla tu sílu zbarvit můj pečlivý zápis o homotetii dočervena.
Myslím si, že většina lidí se stejně vždy zakloní. Možná to není správné, ale rozhodně je to praktičtější.
Následující den jsem šla ze školy a nějaká starší paní se na mě starostlivě podívala. Tak jsem si už automaticky a poněkolikaté strčila kapesník do nosu a snažila se vypadat, že o nic nejde. Nejde! xD

Celý článek | Počet komentářů: 17

Šelma!

26. ledna 2010 v 10:47 | chiq |  fotoreport

Poprvé za svých devět kočičích životů mi dovolila, abych ji vyfotila.;)1

Očividně nejsem moc zábavná fotografka.;)

Celý článek | Počet komentářů: 27

Sobota, 16. ledna - Už mě ani nikdo neposlouchá, jenom moje tužka, ale ta je tupá

16. ledna 2010 v 17:22 | chiq |  fotoreport

Nebudu se omlouvat, že jsem dlouho nic nenapsala. Blogování je můj koníček, ne povinnost - a tak by to mělo zůstat.:) Tím chci říct, že jestli si někdo myslí, že nadáváním v komentářích mě přinutí psát podle toho, jak si píská, velmi se mýlí.;)

1
Rok 2010 jsem doposud strávila hodně školně - nejen mou přítomností ve škole, ale také vypisováním propisek při testech a různých písemkách. Nuda nuda nuda. Do toho zasněžilo, což v měsící lednu hodně lidí zaskočilo, a moje pětiminutová cesta do školy se protáhla a čekaly na mě nástrahy jako led, odhrnovače sněhu, vítr a neviditelné omrzliny.

Brzké Stmívání, eh, pardon, stmívání, mě donutilo hned po návratu ze školy přemýšlet, zda bych už neměla jít náhodou spát. Naštěstí díky Ašu kešuové jsem objevila britský seriál Skins, který vyplnil chvíle kdy jsem se zrovna nemusela nic učit. Vřele ho všem doporučuji! Skvělé herecké výkony, hudba a pravý život britských "let's get fucked up" teenagerů!;)

Dneska jsme s M. vylezli z brlohu, abychom si užili trochu slunce a sněhu. Chodili jsme po zamrzlém sněhu a čekali, kdy se propadnem. Kreslili jsme do sněhu. Viděli jsme pštrosopsa, svetropsa a koně, který mi ochotně pózoval. Vylezla jsem na vrchol Mount Nahrabsnih.
Super den.:)

2

Celý článek | Počet komentářů: 29

Další články

Kam dál